Archív kategorií: České filmy komedie
Byl jednou jeden polda recenze
Kultovní komedii v hlavní roli s Ladislavem Potměšilem Byl jednou jeden polda byla natočena roku 1995 pod režisérskou taktovkou Jaroslava Soukupu. O hudbu k filmu se postaral Zdeněk Barták. Film vlastně nemá žádný ucelený příběh.
Jedná se spíše o jakýsi sled ztřeštěných epizod a vtípků, o které se starají v úvodu nastupující frekventanti střední policejní školy. Dohromady je spojuje vcelku jednoduchá zápletka, kdy Major Maisner (Václav) pátrá mezi svými nováčky po údajném špiónovi FBI. Dostává se tak do řady vyloženě trapných a vtipných situací. Do příběhu také zasahuje velká spoustu vedlejších postav. Například magistra Jiřina Kudláková, která touží po mužích s vysokým postavení nebo Kuře, pravá ruka majora Maisnera, který je bezmezně zamilovaný do Kudlákové.
Další zajímavou postavou je poručík Hrubec, který nemůže vystát Maisnerovu metodu – škola hrou a všemožně se jej snaží sesadit z pozice velitele policejní školy. Byl jednou jeden polda je prostě sled vtipných příhod a situací, které určitě pobaví oko většiny diváků.
Šakalí léta recenze
Muzikálová komedie Šakalí léta byla natočena roku 1993 pod režisérskou taktovkou režiséra Jana Hřebejka. O hudbu k filmu se postaral Ivan Hlas. Jedná se tedy o muzikálovou komedii, která se zaobírá především svobodou, nezávislostí, rudou hvězdou a rokenrolem.
Příběh se odehrává roku 1959 v okolí dejvického hotelu Internacional. Do tohoto poklidného maloměšťáckého života zásahne nečekaně „muž odnikud,“ mladý chuligán Bejby, který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také do světa dospělých snažících se nemyslet na lehkou dobu v níž musejí žít. Bejby svým příchodem zasáhne do života číšnického pomocníka Edy Drábka, okrskáře Prokopa a jeho syna přezdívaného Kšanda.
Svým způsobem také do života barové zpěvačky Milady a jejího manžela, arogantního estébáka Přemka a spousty dalších lidí. Pár zajimavostí z natáčení a přípravy filmu. Bejbinu měla původně hrát zkušenější Anna Geislerová, ale vzhledem k tomu, že by nezvládala náročné taneční scény, byla vybrána na základě konkurzu Sylva Tománková.
Film navštívilo v kinech celkově 520 926 diváků a vydělal 12 406 713 Kč. Zajímavostí také je, že soundtrack k filmu byl hotový dřív než bylo jisté, zda se vůbec film bude natáčet.
Báječná léta pod psa recenze
Film vznikl roku 1997 a má jej na svědomí režísér Petr Nikolaev, který dále natočil filmy jako například Lidice, Kousek nebe, Jménem Krále, Proč bychom se netopili a tak dále. Jedná se o snímek, který vznikl na motivy románu Michala Viewegha.
Příběh nám vypráví průběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida. Jedná se o komedii ze života jedné svérázné české rodiny, která se opírá především o atraktivní téma, kterým jsou šedá léta „reálného“ socialismu. Dějové linie filmu nám ukazuje především Kvidova otce, který je excentrickým dříčem s vysokoškolským diplomem. Kvidův otec vynakládá veliké úsilí na zabezpečení rodiny, avšak bez ztráty důstojnosti, což představuje především přidání se ke komunistické straně. Toto úsilí jej později dovede až k úplnému šílenství.
Snímek je zaměřený především na lidské vztahy a vášně a akcentuje tak spíše vážnější polohu vyprávění. V roli Kvidových rodičů najdeme charismatickou dvojici v podání Libušky Šafránkové a Ondřeje Vetchého. Dále zde můžete narazit například na Jakuba Wehrenberga, Vladimíra Javroského, Vladimíra Dlouhého, Viktora Preisse, Alici Bendovou a další.
Ve filmu je oproti knížce vynecháno několik scén. Například kdy Kvidův otec kupuje od Šperka psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu nebo kdy umírá dědeček Jiří a babička Líba.
Pelíšky recenze
Dnes již kultovní film Pelíšky vznikl roku 1999 a má jej na svědomí režisér Jan Hřebejk. Na hudební vložce se podíleli Ivan Hlas a Ivan Král. Děj filmu je zasazen do konce šedesátých let. Příběh se odehrává v pražské vilové čtvrti Hanspaulka a ukazuje nám proplétající se životy několik lidí.
Film je známý svými kultovními hláškami, o které se postaralo skvělé herecké obsazení. Narazíte zde například na Jiřího Kodeta, Miroslava Donutila, Boleslava Polívku, Richarda Tesaříka, Simonu Stašovou, Evu Holubovou, Jaroslava Duška a spoustu dalších. Režisér filmu na 34. Mezinárodním filmovém festivale v Karlových Varech získal “zvláštní uznaní poroty“,“cenu mezinárodní poroty“ a byl nominován na Křišťálový glóbus.
Režisér Jan Hřebejk byl dokonce nominován na festivalu AFI Fest v Los Angeles na cenu velké poroty. Film navštívilo v kinech celkově 1 060 375 diváků a tímto si tak vydělal 62 124 085 Kč. Zajímavostí také je, že se původně nemělo jednat o celovečerní film, nýbrž o televizní inscenaci, která by se vysílala o Vánocích. Celý scénář se přepisoval celkem osmkrát, kupříkladu v něm nebyl srpen 1968 a obsazení Československa. Pět let také trvalo než se sehnaly potřebné finance.
Snowboarďáci recenze
Tento teenagerovský film byl natočen roku 2004 a má jej na svědomí režisér Karel Janák. Hlavními hrdiny jsou dva náctiletí kluci, Rendy a Jáchym, kteří se samozřejmě zajímají nejvíc na světě o holky. Zajímají se také ale o snowboard. Má to však háček.
Teorii snowboardismu mají dokonale nastudovanou, na snowboardu jezdí také v zábavných centrech na automatu, avšak praxe bohužel ještě chybí. Rozhodnou se proto, že zajedou o zimních prázdninách do Špindlu, kde by mohli sbalit nějaký kočky a zkusit jak jim to vlastně půjde na prkně na sněhu. Výlet a užívání si však ohrožuje sestra jednoho z kluků, neboť jim neustále dělá samé nepříjemnosti a naschvály. Jakmile dorazí do Špindlu, ihned narazí na tři ideální kočky, které by rádi sbalili. Druhou věcí je to, že zjistili, že na sněhu to opravdu není to samé, jako na počítači. Vůbec jim to totiž nejde.
Shodou náhod se dostanou do kurzu snowboardu a začinají se tak pomalu učit jezdit. Celý film tak provází spousta úsměvných a trapných situací, do kterých se kluci dostávají. Na konec ale vše dopadne naprosto perfektně a všichni budou spokojení.
Česká RAPublika recenze
Film byl dlouho očekávavým počinem předních českých raperů, kteří se pokusili proniknout do historie rapu a hip hopu České republiky. Film vznikl roku 2008 a uvidíme zde velkou řadu předních českých raperů, jako například Oriona, Wladimira 518, Indyho, Jamese Cola, Hugo Toxxxe, také DJ´s jako Wich a Mike Traffic, ale také například zpěvačku Hanu Hegerovou, učitelku lingvistiky na Karlově Univerzitě a podobně.
Rapeři jsou ve filmu postaveni do opravdu zajimavých a vtipných situací. Například scéna, kdy James Cole a Hugo Toxxx chtěli změnit na matrice svá jména a kde se James Cole před matrikářkou vyznává z lásky k filmu Dvanáct opic nebo například diskutování o slovech s ligvistkou na Karlově univerzitě.
Další poměrně zajímavou scénkou je, když se naši rapeři vydají do romského ghetta v Karviné, kde mají zdejší děti za úkol předvést co nejlepší „freestyle.“ Přičemž ten kdo vyhraje, bude moci vystoupit na jednom hiphopovém koncertu v Praze.
Zajímavá je také schůzku s Hanou Hegerovou, se kterou si povídají o slovu „hovno,“ jak je krásné a málo používané. Z tohoto sezení se nakonec rozhodnou, že udělají společný song, který vyšel s názvem „Kde domov můj.“
Bobule recenze
Příjemná letní komedie natočená roku 2008 pod režisérskou taktovkou Tomáše Bařiny, který má dále na svědomí takové filmy, jako například Román pro muže, Konec sezóny, Nelásky a další. Jedná se příběh, který nás zavane do prostředí krásných moravských vinic.
Hlavními hrdiny jsou zde kamarádi Honza a Jirka. Honza, kterého ztvárnil Kryštof Hádek, je typický městský floutek a Jirka, kterého ztvárnil Lukáš Langmajer, je takový podvodníček, který však moc rozumu nepobral. Má však jednu skvělou vlastnost. Umí dokonale oblbnout ženské, čehož oba využívají při svých podvodech. Kšeftují především s byty, auty a podobnými věcmi, nutno však říct, že ani jednu věc nevlastní. Jednoho dne se Honza dozví, že jeho děda, který žije na Moravě, je poměrně vážně nemocný.
Rozhodne se tak, že ho navštíví a pokusí se mu splnit jeho největší životní sen. Zajistí dědovi cestování po celém světě, avšak sám se musí postarat o vinici. Tímto se rozpoutá koloběh víceméně vtipných událostí, až nakonec Honza zjistí, že si vlastně také splnil svůj sen a najde to, co dlouho hledal a po čem toužil. Ve filmu můžeme dále potkat Terezu Voříškovou, Václava Postráneckého, Lubomíra Lipského a další.
Cesta z města recenze
Tento film byl natočen roku 2000 a má jej na svědomí režisér Tomáš Vorel starší. Ve filmu najdeme takové herce, jako například Tomáše Hanáka, Lubu Skořepovou, Boleslava Polívku, Evu Holubovou, Milana Šteindlera a spoustu dalších.
Hlavním hrdinou filmu je programátor Honza, kterého ztvárnil Tomáš Hanák, jež tráví většinu svého času v softwarovém domě: mailuje, upgraduje, senduje, attachuje a loaduje. Jednou vezme na výlet svého pubertálního syna do přírody. Nezapomene si však přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Hektický víkendový pobyt se však protáhne na několikatýdenní pobyt v malé podhorské vesničce, kde Honza se synem stráví nejhezčí a nejveselejší chvíle svého života. Postupem času se spřátelí se všemi místními obyvateli, zejména však s místní půvabnou rebelkou Markétou.
Honza propadne nejen půvabům Markéty, ale i ostatním věcem, které vesnice nabízí. Jedná se například o vábivé vůně domácích likérů Markétiny zemité babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Jakmile však příjde zima, musí Honza kvůli práci a byznysu zpět do města a do civilizace.
Jedna ruka netleská recenze
Tento filmový počin byl natočený roku 2003 a má jej na svědomí režisér David Ondříček. O hudbu k filmu se postaral Jan P. Muchow. Film pojednává o Standovi, který je strašný smolař. Jednoho dne přijme kšeft, který však nedopadne dobře a Standa končí ve vězení.
Je však dohodnutý, že jakmile se z vězení dostane, tak od chlapa, který měl v počátku do vězení jít, dostaně velký obnos peněz. Jenže jakmile se Standa dostane z vězení, potká Ondřeje, který je snad ještě větší smolař než Standa. Ještě k tomu, když se tito dva spojí, jejich smůla se násobí, což nemůže nikdy dopadnout dobře. Další dějová linie se odehrává u Standového bývalého šéfa, Zdeňka, který má manželku a dvě děti a žije poměrně spokojený život.
Jeho manželka je poměrně přísná a hlavně ekologická, takže vede děti k životu bez televize a všech dnešních vymožeností. Jejich životy však běží v pořádku, Zdeněk má vlastní restauraci a vše jde, tak jak má. Jenže do cesty se jim připletou Zdeněk a Ondra. Což nevěstí nic dobrého. Film nám přináší spoustu dokonale srandovních situací, u kterých se budete opravdu za břicho popadat.
Pupendo recenze
Jeden z velkých klenotů české filmografie Pupendo byl natočen roku 2003 a má jej na svědomí režisér Jan Hřebejk. Ve filmu se setkáme s celou řadou známých osvědčených herců, jako například Jaroslav Dušek, Boleslav Polívka, Eva Holubová, Vilma Cibulková, Pavel Liška, Jiří Pecha, Bob Klepl a spousta dalších.
Jedná se o komedii o dvou rodinách, odehrávající se v Československu roku 1984. Do jejich normálních životů jednoho vstoupí kunsthistorik Fábera a jejich životy se náhle převrátí vzhůru nohama. Sledujeme zde několik příbehů, z nichž některé jsou opravdu úsměvné a srandovní a některé na druhou stranu ukazují beznadějnost té doby. Film také vstoupil do podvědomí diváka množstvím hlášek, které dostaly statut opravdu legendární.
Nejvíce samozřejmě híří hláškama opět Pavel Liška. Například jeho vysvětlení, jak se vyhnout smrti pod střední, ale opakuju střední lavinou. To prostě odpružíte. A jakmile bude lavina na Vás, tak stačí vyhrabat díru do sněhu a plivnout. A kam to poletí, tak tam máte samozřejmě hrabat.
Film byl velice úspěšný v českých kinech. Celkově jej v kině navštívil skoro jeden milion diváků, čímž vydělal bezmála devadesát milionů korun.
Komentáře