Klasika českého filmu

Archív kategorií: České filmy drama

Ostře sledované vlaky recenze

Toto komediální drama bylo natočeno roku 1966 pod režisérskou taktovkou Jiřího Menzela. O hudbu k filmu se postaral hudební skladatel Jiří Šust. Film byl natočen podle stejnojmenné novely od Bohumila Hrabala.

Děj filmu je zasazen do období druhé světové války, tedy do doby, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Děj se točí kolem mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství. Menzel byl až čtvrtým osloveným k adaptaci Hrabalovi povídky. Před ním byla látka nabídnuta třem zkušeným režisérům, kteří odmítli. Ve filmařských kuloárech se dodnes spekuluje, o které pány režiséry šlo.

Přes popularitu, kterou role výpravčího Hubičky Somrovi přinesla, mu paradoxně na čas zchladila vztahy s otcem, který s ním na čas přestal mluvit. Celý život totiž pracoval u dráhy a tak postavu svůdníka Hubičky bral jako urážku počestnosti železničářů. Obvzláště se mu nezamlouvala závěrečná razítkovací scéna.

Vlastimil Brodský byl Menzelem schválně obsazen proti typu do role kolaboranta, jelikož jak tvrdil “darabák hrající darebáka není zajímavý”. Právě Brodského znal jako člověka mírného, dobrého a hodného. Tedy ideálního pro tuto roli.

Vložil České filmy drama, České filmy komedie, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Obchod na korze recenze

Tento slavný film byl natočen roku 1965 pod záštitou režisérů Jana Kadára a Elmara Klose. O hudbu k filmu se postaral Zdeněk Liška. Děj filmu se odehrává v období druhé světové války v malém městě na území Slovenské republiky.

Hlavním hrdinou je stolař Tono Brtko, poctivý a slušný člověk, který přijme pod nátlakem své ženy a vysoce postaveného švagra arizační dekret na obchod stařičké paní Lautmannové. I když je tento obchod nevýnosný, Brtko v něm nadále zůstává a předstírá, že arizuje. Stará paní Lautmannová se o Tona stará jako o vlastního syna a Tono ji naoplátku pomáhá jak může. Jednoho dne však přijde situace, kdy všichni židé obdrží předvolání k transportu do koncetračního tábora.

Tono se zpočátku starou paní Lautmannovou snaží ukrýt, ale za chvíli ji přemlouvá, aby se sama přihlásila, že to tak bude lepší. Tento tlak okolních událostí za chvíli přivede Tona do hraničních životních situací. Děj filmu vychází ze stejnojmenné povídky Ladislava Grosmana. Ta je zpracována volně na motivy skutečné události. Tento snímek u nás byl na více jak dvacet let “zavřen do trezoru”.

Vložil České filmy drama, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Kladivo na čarodejnice recenze

Jedná se o jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry, který vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695. Film byl natočen roku 1969 a o hudbu k filmu se postaral hudební skladatel Jiří Srnka. Děj nám přibližuje situaci ve městě Šumperk, kde se množí případy takzvaného čarodejnictví. Do města je proto povolán známý inkvizitor v důchodu, pan Boblig. Je povolán právě na jeden případ, který se týká žebračky. Pan Boblig zkonstruuje proces tak, že nakonec zaručuje doznání všech obžalovaných. Proti všem občanům se náhle vynořuje hrozba, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí.

U filmu nečekejte žádný šťastný konec. Film je stavěn velice depresivně, je zde upáleno spoustu nevinných lidí, dokonce místní farář, který se postavil na stranu nevinných. Při čarodějnických procesech inkvizitor Boblig vycházel z knihy “Disguisitionum magicarum libri sex” španělského jezuity Martina Delriuse, vydané v roce 1599 v Lovani.

Vložil České filmy drama | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Vyšší princip recenze

Tento film spolu s Weissovým filmem Romeo, Julie a tma (1959) stál v naší kinematografii u zrodu toho, co se v literatuře charakterizuje jako druhá vlna válečné prózy. Vyšší princip byl natočen roku 1960 a má jej na svědomí režisér Jiří Krejčík. O hudbu k filmu se postaral Zdeněk Liška.

Zajímavostí k filmu je například to, že pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného “Vyšší princip”, původně Jiří Krejčík zvažoval o jméně Jindřich Plachta. Nakonec však z tohoto jména sešlo, poněvadž Jindřich Plachta byl v té době už několik let bohužel po smrti. Roli nakonec nabídl Františku Smolíkovi, který se svým velmi sugestivním herectvím v této roli nakonec proslavil.

Film také získal několik zajímavých ocenění. Například v Benátkách na MFF v roce 1960 získal František Smolík zvláštní medaili prezidenta soutěže nebo v Locarnu (Švýcarsko) v r. 1960 film získal Cenu Fipresci – stříbrná plachta pro Janu Brejchovou.

V poslední scéně, kde František Smolík pronese větu “Vražda na tyranovi není zločinem”, byla během natáčení puštena československá hymna Kde domov můj, aby herci – studenti měli slzy v očích, což se povedlo napoprvé.

Vložil České filmy drama, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Spalovač mrtvol recenze

Tato slavná filmová adaptace psychologického hororu byla natočena roku 1968 filmovým režisérem Jurajem Herzem. O hudbu k filmu se postaral hudební skladatel Zdeněk Liška.

Příběh se odehrává ve třicátých létech, přičemž hlavním hrdinou je pan Karel Kopfrkingl, který pracuje jako zaměstnanec pražského krematoria. Zároveň je také vzorným otcem rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Žijí však v tíživém období a velice napjaté době, která všem nahání strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl začně spolupracovat s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného, včetně lidí, ve svém okolí.

Situace se nakonec dostane až do takových mezí, že se pan Kofrkingl začně zbavovat i členů své rodiny. Tento film na mezinárodním filmovém festivalu v Sitges v Katalánsku v roce 1972 získal ocenění za hlavní roli Rudolf Hrušinský a za kameru Stanislav Milota.

Scény v krematoriu se natáčely v Pardubicích, pražských Holešovicích a v urnovém háji v Plzni. Točilo se v srpnu a zápach ve zmíněných prostorách často donutil štáb dokončit práci ještě před stanovenou dobou.

Vložil České filmy drama, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Smrt krásných srnců recenze

Smrt krásných srnců je vynikajícím filmařským kouskem, který vznikl na motivy spisovatele Oty Pavla. Režie se ujal Karel Kachyňa a nutno říct, že se své práce chytil naprosto dokonale a vytvořil geniální dílo. Karel Kachyňa má dále také na svědomí další dílo od Oty Pavla, Zlatí úhoři, dále se chopil režie u takových filmů, jako je například Už zase skáču přes kaluže, Robinsonka, Čekání na déšť, Noc nevěsty a spousta dalších. O hudbu k filmu se postaral skaldatel Luboš Fišer.

Ve filmu najdeme spoustu známých a kvalitních herců. Svou životní roli zde ztvárnil Karel Heřmánek jako hlavní postava, dále zde narazíme na Rudolfa Hrušinského staršího, Jiřího Krampola, Jana Přeučila, Ladislava Potměšila, Oldřicha Vlacha, Ladislava Trojana a spoustu dalších.

Příběh nám vypraví v podstatě sám Ota Pavel, který se prostřednictvím knihy vtělil do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž řeky Berounky ho tatínek a “strejda” Prošek učí rybařit a chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Po těchto krásných chvílích přichází doba německé okupace a jelikož je tatínek žid, nastávají rodině velké problémy, se kterými se budou muset vyrovnat.

Vložil České filmy drama, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Báječná léta pod psa recenze

Film vznikl roku 1997 a má jej na svědomí režísér Petr Nikolaev, který dále natočil filmy jako například Lidice, Kousek nebe, Jménem Krále, Proč bychom se netopili a tak dále. Jedná se o snímek, který vznikl na motivy románu Michala Viewegha.

Příběh nám vypráví průběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida. Jedná se o komedii ze života jedné svérázné české rodiny, která se opírá především o atraktivní téma, kterým jsou šedá léta “reálného” socialismu. Dějové linie filmu nám ukazuje především Kvidova otce, který je excentrickým dříčem s vysokoškolským diplomem. Kvidův otec vynakládá veliké úsilí na zabezpečení rodiny, avšak bez ztráty důstojnosti, což představuje především přidání se ke komunistické straně. Toto úsilí jej později dovede až k úplnému šílenství.

Snímek je zaměřený především na lidské vztahy a vášně a akcentuje tak spíše vážnější polohu vyprávění. V roli Kvidových rodičů najdeme charismatickou dvojici v podání Libušky Šafránkové a Ondřeje Vetchého. Dále zde můžete narazit například na Jakuba Wehrenberga, Vladimíra Javroského, Vladimíra Dlouhého, Viktora Preisse, Alici Bendovou a další.

Ve filmu je oproti knížce vynecháno několik scén. Například kdy Kvidův otec kupuje od Šperka psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu nebo kdy umírá dědeček Jiří a babička Líba.

Vložil České filmy drama, České filmy komedie | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Želary recenze

Tento filmový počin má na svědomí režisér Ondřej Trojan. Film byl natočen roku 2003. O hudbu k filmu se postaral Petr Ostrouchov. Ve filmu se píší čtyřicátá léta, tedy doba německé okupace a protektorátu. Hlavní hrdinkou filmu je mladá dívka Eliška, nedostudovaná lékařka, neboť všechny školy byly uzavřeny.

Eliška tedy pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici a má milostný poměr s velice sympatickým a poměrně úspěšným chirurgem Richardem. Eliška i Richard, společně s jejich přítelem, doktorem Chládkem, jsou zapojeni do domácího odboje. Jednoho dne v hluboké noci dovezou do nemocnice na chirurgii težce raněného venkovana ze vzdálených hor, který nutně potřebuje transfuzi krve, přičemž má stejnou krevní skupinu jako Eliška.

Ta mu samozřejmě svým dárcovstvím zachrání život a touto krví se pak naváže pouto, které v našem příběhu vyústí ve zvláštní, neobyčejně silný milostný vztah mezi moderní, městskou, vzdělanou Eliškou a barbarským, přírodním mužem s dětskou duší – Jozou. Odbojová skupina, ve které se lékaři nachází, je pronásledována gestapem. Richard během jedné noci zmizí do ilegality.

Pro Elišku její přátelé narychlo vymyslí jiný, zdánlivě bezpečný úkryt. Vydá se s Jozou do jeho domoviny, vesnice Želary, kde se z ni bude muset stát klasická venkovanka.

Vložil České filmy drama, České filmy válečné | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Občanský průkaz recenze

Poměrně nový filmový počin, který má na svědomí režisér Ondřej Trojan. Jedná se o poměrně hořkou komedii, která je zrežírovaná na motivy stejnojmenné knihy od Petra Šabacha. Film nám ukazuje sedmdesátá léta očima několika “mániček.”

Jedná se o skupinu kluků, Petra, Aleše, Popelky a Míťi, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé mladé kluky tím největším strašákem. Ve filmu s nimi prožíváme několik příhod, z nichž některé jsou úsměvné, některé na druhou stranu s hořkou příchutí agónie a bezmocnosti. Zajímavostí je, že hlavní role v tomto filmu byly obsazeny nehercama. Například Matouš Vrba v roli Popelky či Libor Kovář, představitel hlavního hrdiny Petra, přezdívaného Žába. Oba byli poprvé v životě před kamerou.

Zajímavostí také je, že Občanský průkaz je prvním Trojanovým filmem točeným nikoliv na materiál 35mm, ale digitální technologií. Režisér a producent v jedné osobě si to velmi pochvaloval a často nechával pouštět kamery i při hereckých zkouškách. Mohl tak prý zachytit ony autentické reakce na situace, které se odehrávají poprvé a nejsou zautomatizované.

Vložil České filmy drama, České filmy komedie | Štítek , , , , | Zanechat komentář